PRG -> DXB

Palubní deník, den dva.

Právě ležím v posteli v pokojíčku, je mi celkem fajn a jsem dost unavená, takže si dám asi dvacet (místní čas +2h). Tomuto pohodlí ale předcházelo mnoho trápení, jak jinak, nemůže to být zas tak jednoduchý.

Za všechno mohla instantní polívka, kterou jsem si velice neprozřetelně dala ve čtvrtek k obědu, a která předčasně ukončila mou rozlučkovou hospodu s kamarády a donutila mě v křečích a potu se odploužit domů a načtyřikrát vyhodit obsah žaludku. Zkazila mi to tak moc, že jsem v letadle do Dubaje nemohla sníst celé menu :(.

Balení, loučení a tak přeskočim (mimochodem měla jsem 10kg rezervu) a přesunu se k tomu zajímavějšímu.

Po příletu na Dubai International lehce před půlnocí mě a mou spoluletící Péťu čekala Marhaba Meet&Greet Service - paní s našima jménama a protáhla nás přes ouřadu s razítkama ke kufrům a HR koordinátorce. Zas proběhla troška papírování nad našima pasama a dokumentama, žádná zdržovačka, protože jsem měy vše pečlivě nachystáno podle předchozích pokynů a hned nás každou přiřadily k taxikářům a odjely jsme každá směr naše ubytování. Můlj pan taxikář celou dobu dýchal nahlas, jak kdyby ho co chvíli měl trefit šlak, no pupek měl ucházející. Po cca 10 minutové jízdě mě vyhodil z luxus koženého taxi do 38° před barákem čítající cca 15 pater, já se rychle zaregistrovala na recepci a vezla si kufříky do pátého patra.

Apartmán je pro dvě osoby. Moje spolubydlící je Taiwanka (mám na ty asiatky štěstí), ale zrovna byla ve službě, tak mi jen nechala lísteček s pozdravem. Každá máme plně vybavený pokoj s vlastní koupelnou plus je tu jeden extra záchod. Prostorná chodba a obejváček, kuchyň je zvlášť.

Zleva nahoře: Starter's Pack obsahující základní potraviny pro přežití (jako instatntní polívku, ha ha) plus něco na denní využití; Obývák; Můj pokoj od balkonu; Starter's Pack II (nádobí, další povlečení, žehlicí prkno, tyč na závěs do koupelny...); Chodba a obývák; Peťa obědvající v Headquarteres (velín!).

Ty dva dni byly náročné nejenvhledem k mojemu "zdravtnímu" stavu, byla jsem navíc ještě po posledních dávkách očkování, a i zvykání si na přechody klimatizace -> 45° poušť nebyl zrovna med. Kupodivu jsem zjistila, že v tomto typu vedra se mi potí pouze nos, i když jsem v dlouhých kalhotách a košili. Cajk.

Nebudu to s délkou přehánět, mám do dalšího postu připravena krásná fakta a čísla :) Tak hezký večer do Čech.