Odpozorováno
Během chvíle co se tu zařizuju, jsem zaregistrovala pár zajímavostí se kterými je třeba se podělit.
Suché vedro asi nemusim vůbec zmiňovat. Krom něho tu fouká stejně horkej vítr sem tam s trochou písku. Vzhledem k tomu, že v Dubaji pracuje většina cizinců, s oblíkánim to není tak špatný. Není třeba nosit na hlavě šátek, chodí tu holky v tílkách, legínách, šatech, sukních, jen delších. Výstřih typu "dobrý den...(domyslete si)" tu ale skutečně nepotkáte. V obchoďáku na výzvědách (rozuměj honbou za nezabezpečenou wifi), jsem potkala i pár šejků v bílých pyžamech a za nima v závěsu černě oděné mnohoženy se škvírkou na oči.
Prý v zájmu neupozorňování na sebe a v respektu k místní kultuře máme chodit oblečené tak, aby to nepobuřovalo, nebylo vyzývavé... no prostě tak. Tak jsem si dala kalhoty plandáky a volnou košili a vydala se ven. Problém ale není v tom, že by se cizinky oblékaly nevhodně. Problém je, že jsou to cizinky. Takže chlapi stejně civí a civí všichni. Zajímavá věc je, že v ulicích se pohybují převážně právě chlapi. Můj průvodce, kterého jsem obdržela od skvělých bývalých kolegů, o tomto povídá: "...v Dubaji se pohybuje mnohem více mužů než žen,.....,muži, kteří pracují ve stavebním průmyslu v nižších platových třídách často nezískají pro svou rodinu potřebné povolení k pobytu...". Vzhledem k tom jak rychle město roste, je tu dělníků habaděj. Takže je fuk, co máte na sobě. Šejkové ale neciví, ty mají doma arabské ženy, určitě minimálně dvě.
Co se týče velína (HQ), ve kterém probíhá celý úvodní trénink, a v ostatních prostorách společnosti, musíme striktně dodržovat předepsané oblečení (i když zaměstnanci z kanceláří na to trochu kašlou, jak jsem dneska postřehla). Alespoň teda my, nováčci, musíme mít ode dneška vyfasované červené tričko s límečkem, volné černé kalhoty, černé boty, holky drdol a makeup. Celý proces administrace a papírování nováčků vypadá vcelku zdlouhavě a je toho moc, ale všechno šlape jako hodinky. Tohle se jim upřít nedá.
Na nedělním "Induction" (fakt: neděle je normální pracovní den, něco jako víkend je pátek a sobota) jsem se zároveň dověděli trocha těch čísel o našem nástupu. Nemám jistotu zda je můžu zvěřejňovat, nicméně:
Vzhledem k počtu přijatých přihlášek, pouze 4% kandidátů prošli k závěrečným pohovorům a 2% byly vybrány pro nástup na pozici cabin crew. Prý je to "as selective as Harvard" podle návštěvy odtud. Fíha.
Jak řekla paní Caroline: "We scan the globe to find you", to zní celkem jako že tam patříte, no ne?
